Kdo kde včera byl — a s kým?

Český stát to všechno ví. Operátoři pro něj totiž shromažďují informace o tom, s kým jsme si telefonovali, psali, kdy a kde jsme se připojovali k internetu.

Proč je to problém a jak ho chceme vyřešit?

Sběr dat o každém, tzv. data retention, nařizuje v Česku zákon o elektronických komunikacích.

Údaje si vyžaduje zejména (ale nejen) policie při vyšetřování trestné činnosti.

Proč je to problém?

  • Plošný a nevýběrový sběr dat o každém je v rozporu s evropskými zákony.

    Už v roce 2014 Soudní dvůr Evropské unie směrnici o data retention zrušil. Že plošný sběr údajů je nepřípustným zásahem do soukromí potvrdil Soudní dvůr i v sérii dalších rozhodnutí.

  • Navzdory zákonným pravidlům bývají plošně sesbíraná data zneužita ke sledování nepohodlných osob.

    V Česku byl v letech 2009 a 2010 takto špehován třeba předseda Ústavního soudu či prezidentův kancléř, ze zahraničí známe případy sledování novinářů či aktivistů.

  • Opakovaně se objevují další a další úřady, které by chtěly mít k ukládaným datům přístup.

    Dnes si je vedle policie a dalších může vyžádat třeba i Česká národní banka, zájem ale projevil i antimonopolní úřad. Během pandemie se pak objevovaly nápady využít provozní a lokalizační údaje k trasování nakažených.

  • Plošný sběr dat zasahuje do soukromí nás všech, objasněnost kriminality však nezvyšuje.

    Říkají nám to statistiky z let 2011 a 2012, kdy bylo data retention v Česku fakticky zrušeno. K podobnému závěru došla i studie Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z roku 2020 hodnotící efektivitu plošného sledování ve vztahu k míře kriminality a její objasněnosti v evropských státech.

Díky finanční podpoře veřejnosti jsme v roce 2021 spolu s novinářem Janem Cibulkou zažalovali český stát. V roce 2025 jsme slavili vítězství: Městský soud v Praze rozhodl, že sběr dat je nelegální.

Nyní by měl podle nás stát změnit zákon. Plošný sběr dat je možné zrušit či nahradit alternativou, která bude respektovat lidská práva. Může jít třeba o model tzv. data freeze, kdy jsou určitá data zpracovávaná operátory operativně zmrazena (více třeba zde).

Aby ke změně došlo, musí politici vědět, že veřejnosti na ochraně soukromí záleží.

Šiřte vizuály: vytvořili jsme kopu pěkných vizuálů, které vysvětlují problematiku data retention. Prohlédněte si je, stahujte, šiřte!

Zažádejte si o data: chcete vědět, jaká data o vás stát sbírá? Kontaktujte svého operátora. Ve videu poradíme, jak na to:

  1. 2006 Před pár měsíci upečený plošný sběr dat vítězí v našich Cenách Velkého bratra. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích tehdy uspěl v kategorii Právní norma Velkého bratra.
  2. 2011 V roce 2011 Ústavní soud data retention díky našemu podání zrušil. Soudci verdikt zdůvodnili tím, že policie údaje zneužívala. O celé problematice se tak dozvěděla širší veřejnost a média: TAK TO JE ŠOKUJÍCÍ! Podívejte se, co o vás vědí telefonní operátoři, burcovala třeba televize Nova. Policie si však stěžovala, že oslepla a vláda obratem přijala upravenou novelu: sběr dat pokračoval.
  3. 2013 Tehdejšímu studentovi Janu Cibulkovi jsme pomohli vypáčit data, která o něm operátor shromažďoval. Z metadat z pouhých tří dnů šlo velmi jednoduše vyčíst, kde Honza pracuje, kde bydlí, kde se pohybuje. O data retention se tak dozvědělo znovu více lidí.
  4. 2014 První ze série rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Digital Rights Ireland. Tehdejší směrnice o data retention byla zrušena s tím, že plošný sběr metadat odporuje evropskému právu.
  5. 2017 Upozornili jsme vládu, že naše právní úprava je v rozporu s evropskou a dali jí za to i Cenu Velkého bratra. Vláda naše výzvy ignorovala.
  6. 2019 Znovu jsme dospěli k Ústavnímu soudu a navrhovali zrušení problematické právní úpravy i s odkazem na evropskou judikaturu. Soud se však postavil na stranu argumentů policie a vlády. Rozporem s evropským právem se v podstatě nezabýval...
  7. 2020 Připravili jsme plán další bitvy: spustili crowdfunding a opět spojili síly s Honzou Cibulkou, který s naší pomocí zažaloval Ministerstvo průmyslu a obchodu za sběr dat.
  8. 2021 Podali jsme žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a žádáme omluvu od České republiky za neřešení rozporu mezi českou legislativou a nadřízeným evropským právem.
  9. 2023 Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl naši žalobu, v červnu pak městský soud nevyhověl našemu odvolání.
  10. 2024 Nejvyšší soud vyhověl našemu dovolání a spor vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Ten však žalobu znovu zamítl s tvrzením, že způsobená újma novináře Jana Cibulky není tak závažná.
  11. 2025 V dubnu 2025 Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že sběr dat je nelegální. Stát neplní soudem uloženou povinnost se omluvit a v srpnu 2025 podává dovolání k Nejvyššímu soudu.